Seznámení s Hero
Když jsem nedávno uvažoval, za co vyměním svůj stárnoucí Sony Ericsson C902, zjistil jsem, že mým požadavkům vyhovují v současnosti jen dva telefony: HTC Touch Pro2 a HTC Hero. Původně jsem byl prakticky už rozhodnut, že si půjdu pro Touch Pro2, který mě okouzlil především přítomností QWERTY klávesnice a možností naklonění displeje. Na druhou stranu kam jsem přišel, tam se všichni shodovali v tom, jak platforma Windows Mobile upadá. Zároveň jsem také objevil krásu spojení Androidu s Rosie, prostředím vytvořeným HTC, většinou mylně uváděným jako Sense. Po pár recenzích bylo rozhodnuto. Zbývalo jen rozhodnout se mezi bílou a černou variantou – černá vypadá decentněji, bílá naopak extravagantně a právě bílá má navíc zadní kryt s teflonovou úpravou, která by měla zamezit klouzání přístroje. Díky Sunnysoftu můžu říct, že je to blbost.
Dneska jsem měl příležitost vyzkoušet si obě varianty, přičemž bílá se drží naprosto příšerně, a řekl bych že víc klouzat už nemůže. Naproti tomu černá varianta je ze soft-touch plastu, který při dotyku připomíná gumu.
Během 45 minut, které jsem dostal jsem stihl projít většinu funkcí které bez SIMky telefon nabízí (není jich zrovna moc, kopec funkcí je závislý na připojení k Internetu). Můžu říct, že prostředí Rosie si mě okamžitě získalo. Zásluhu na tom mělo zřejmě i to, že telefon byl na novější ROMce, která výrazně zlepšila plynulost prostředí. Díky tomu je totiž Hero nyní tak plynulý, že majitelé telefonů s ohryzaným znakem můžou jen zklamaně sklopit hlavu. To samozřejmě bylo také způsobeno tím, že telefon byl naprosto prázdný přímo od výrobce, ale nepředpokládám, že by se telefon nějak extra zpomalil, během krátké prezentačky mi prodejce ukázal jeho Hero po půl roce používání a rychlost byla stejně příjemná. Mě nezbývá než těšit se na svůj vlastní vzorek, který bych měl dostat s trochou štěstí někdy příští týden.